č. 7/2005
o závazné části Územního plánu města Kutná Hora
V souladu s ustanoveními § 35 odst. 3 písm. a), § 84 odst. 2. písm. i) a § 104 odst. 2 zákona čís. 128/2000 Sb., o obcích a § 29 odst. 3 Stavebního zákona Zastupitelstvo města Kutná Hora vydává tuto novou
obecně závaznou
vyhlášku
číslo 7/2005
o závazné části
Územního plánu města Kutná Hora
ČÁST PRVNÍ
Článek 1
Vyhláška vymezuje závaznou část Územního plánu města Kutná Hora ( dále jen „územní plán“), kterými jsou: urbanistická koncepce, funkční uspořádání území a podmínky jeho zastavitelnosti, vymezení územního systému ekologické stability a stanovení veřejně prospěšných staveb. Vyhláška stanovuje podmínky pro územní plánování a správní rozhodování podle obecně závazných předpisů.
Článek 2
Rozsah platnosti
( 1 ) Vyhláška platí na správním
území města Kutná Hora a zahrnuje katastrální území Kutná
Hora, Kaňk, Malín, Sedlec u Kutné Hory,
Neškaredice, Perštejnec a Poličany.
( 2 ) Vyhláška se vydává na dobu neurčitou
( 3 ) Nedílnou součástí vyhlášky
jsou:
a) Příloha A: Regulativy funkčního uspořádání
b) Příloha
B. Seznam veřejně prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva
k nim vyvlastnit, a ploch pro veřejně prospěšné stavby.
Článek 3
Závaznost vyhlášky
Podle vyhlášky postupují subjekty působící v územním plánování, ve správních řízeních vedených podle stavebního zákona a jiných obecně závazných právních předpisů.
ČÁST DRUHÁ
ZÁVAZNÁ
ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU
Článek 4
Vymezení pojmů
(1) Územní plán obsahuje
část závaznou a směrnou. Závazná část je vymezena:
v Příloze č. A – Regulativy funkčního
uspořádání (dále REGULATIVY)
a Příloze č. B – Seznam veřejně
prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva
k nim
vyvlastnit, a ploch pro veřejně prospěšné stavby.
(2) Závazná část se skládá:
a) urbanistické koncepce včetně vymezení hranice zastavitelného území obce
b) funkčního využití ploch
c) zásad uspořádání dopravy a technické infrastruktury
d) limitů využití území
e) vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim
f) vyvlastnit nebo omezit
(3) Ostatní části zapracované do územního plánu a
neuvedené v této vyhlášce jsou směrné.
(4) Pojmy užité v této vyhlášce a v dokumentaci územního plánu se vykládají ve smyslu obvyklém v praxi územního plánování. V případě pochybnosti rozhodne Zastupitelstvo města.
Článek 5
Urbanistická koncepce
(1)
Urbanistická koncepce rozvoje města
je určena prostorovým uspořádáním
území a podmínkami
výstavby na funkčních
plochách vymezených ve
výkrese č. 1 územního
plánu – NÁVRH
VYUŽITÍ ÚZEMÍ SÍDLA
A KRAJINY ( hlavní výkres č. 1) a ve
výkresech č.1 jednotlivých
lokalit změny č. 1 územního plánu.
(2) Z hlediska
prostorového uspořádání je na území města vymezeno:
a) území současně zastavěné ( urbanizované ) – více oddělených zastavěných území ve správním území města
b) území zastavitelné – zastavitelným územím se rozumějí plochy nezastavěné, vymezené k zastavění tímto územním plánem
c) území nezastavitelné (neurbanizované) – nezastavitelným územím se rozumějí území, která nelze zastavět vůbec, nebo která lze zastavět výjimečně a za zvláštních podmínek stanovených pro takové účely obecně závaznými právními předpisy.
(3) Z hlediska podmínek výstavby na
vymezených funkčních plochách je území města děleno na:
a) stabilizované
území –
území s dosavadním charakterem
daným stávajícím funkčním využitím ploch a
prostorovými vazbami (výška
zástavby, koeficient zastavění), které
se nebudou zásadně měnit
b) transformační území – území s předpokladem zásadních změn ve funkčním využití ploch, spojených se změnami v užívání staveb
c) rozvojové území – území navržené pro založení nových funkčních ploch a prostorových struktur.
Článek 6
Funkční využití ploch
(1) Funkční plocha je území, pro které je v REGULATIVECH závazně
stanovena charakteristika,
přípustné funkční, prostorové a
stavební využití (účel využití). Směrně
jsou stanoveny funkční
typy upřesňující využití
území. Funkční plochy jsou vymezeny ve
výkrese č. 1 územního
plánu
NÁVRH
VYUŽITÍ SÍDLA A KRAJINY (hlavní výkres), ve výkresech č. 1
jednotlivých lokalit
změny č.1
územního plánu a v kapitole 4.1 – 4.13
REGULATIVŮ.
(2) Z hlediska funkčního využití ploch jsou na území města závazně vymezeny :
a).. v současně zastavěném a zastavitelném území (sídlech):
1. plochy smíšené funkce centra (C)
2. plochy bydlení (B)
3. plochy výrobních aktivit (V)
4. plochy pro občanskou (veřejnou) vybavenost (O)
5. plochy pro sport a rekreaci (R)
6. plochy pro komerční aktivity (K)
7. plochy pro speciální vybavenost (S)
8. plochy pro individuální rekreaci – zahrádky, chaty (I)
9. plochy veřejné zeleně a veřejných prostranství (Z)
10. vodní plochy (N)
b).. v nezastavitelném území (v krajině)
1. krajinné zóny produkční (převažují plochy s funkcí produkční)
2. krajinné zóny přírodní (převažují plochy s funkcí přírodní)
3. krajinné zóny smíšené (plochy s polyfunkčním využitím)
c).. plochy pro obsluhu území – technickou infrastrukturu (dopravu a inženýrské sítě)
(3) Hranice funkčních ploch nejsou vymezeny jednoznačně, je možno je upravovat na základě
regulačního plánu (při zachování druhové skladby funkcí) nebo přiměřeně zpřesňovat v územním řízení. Za přiměřené zpřesnění hranice funkční plochy se považuje úprava vycházející z jejich vlastností nepostižitelných v podrobnosti územního plánu (vlastnických hranic, terénních vlastností, vedení inženýrských sítí, zpřesnění hranic technickou dokumentací nových tras komunikací a sítí apod.), která podstatně nezmění uspořádání území a vzájemnou proporci ploch. Přiměřenost vždy posoudí pořizovatel.
(4) V grafické části dokumentace je základní funkční využití plochy vyjádřeno barvou a kódem.
Barva a první, případně druhé a další velké písmeno kódu jednoznačně určuje závaznou funkci.
Funkční typ (směrný) je v kódu označen na druhé a další pozici malým písmenem.
(5) Funkční typy v zastavěném a zastavitelném území lze měnit na základě regulačního plánu,
podrobnějšího územně plánovacího podkladu, nebo územním rozhodnutím. Pro funkční typ
upřesněný územním rozhodnutím je třeba dodržet stanovené regulativy.
(6) Funkční typy v nezastavitelném území lze měnit územním rozhodnutím, rozhodnutím o
pozemkových úpravách a správním řízením. Změnou funkčního typu nelze zmenšit rozsah ploch
krajinné zóny přírodní.
(7) Funkčnímu využití ploch vymezenému v REGULATIVECH musí odpovídat způsob jejich využívání a zejména účel umisťovaných a povolovaných staveb, včetně jejich změn a změn v jejich využívání. Stavby a jiná opatření, která tomuto funkčnímu vymezení neodpovídají nesmějí být v území povoleny.
(8) Dosavadní způsob využití polyfunkčních a monofunkčních ploch, který neodpovídá vymezenému funkčnímu využití podle územního plánu je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy nad přípustnou míru a nejsou dány důvody pro opatření dle § 87 a § 102 odst. 3 Stavebního zákona.
(9) Na
nezastavitelném území není dovoleno umisťovat a povolovat stavby s výjimkou
staveb, které jsou určeny pro funkční využití těchto ploch, a dále staveb
pozemních komunikací, liniových staveb technického vybavení a úprav vodních
toků.
Článek 7
Zásady uspořádání dopravy a technické infrastruktury
(1) Zásady uspořádání dopravy jsou stanoveny ve výkrese číslo 2 územního plánu DOPRAVNÍ
ŘEŠENÍ, ve výkresech č. 2 jednotlivých lokalit změny č. 1 územního plánu a v kapitole 4.14
REGULATIVU. Závazné je vymezení ploch pro čerpací stanice pohonných hmot, parkoviště a
hromadné garáže.
(2) Zásady uspořádání technické infrastruktury jsou vymezeny ve výkresech č. 3 ZÁSOBOVÁNÍ
VODOU, č. 4 ODKANALIZOVÁNÍ, č. 5 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM, č. 6. ZÁSOBOVÁNÍ EL.
ENERGIÍ
A TEPLEM, SPOJE, ve
výkresech č. 3, 4, 5 a 6 jednotlivých
lokalit změny č. 1
územního plánu a v kapitole 4.14 REGULATIVU.
Článek 8
Limity
využití území
(1) Limitem využití území se rozumí zákonem nebo jiným obecně platným předpisem daná relativně
nepřekročitelná (mezní) hodnota pro využití území. Limity jsou vymezeny ve výkresech
územního plánu (číslo 1, 8 a 9), ve výkresech změny č. 1 územního plánu a v kapitole 5, 6 a 7,
REGULATIVŮ
(2) Jako limity využití území jsou v územním plánu definovány:
a).. ochranné režimy
b).. územní systém ekologické stability (dále ÚSES)
c).. veřejně prospěšné stavby a plochy pro veřejně prospěšné stavby.
ČÁST TŘETÍ
VYMEZENÍ VEŘEJNÝCH
ZÁJMU
Článek 9
Veřejně
prospěšné stavby, plochy prospěšných staveb a asanačních úprav
(1) Územní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby. Toto vymezení slouží jako podklad pro omezení
vlastnických práv k pozemkům a stavbám, případně vyvlastnění pozemků nebo staveb podle § 108
odst. 2 písmeno a) a c) Stavebního zákona č. 50/1976 Sb. ve znění současně platných předpisů,
pokud nebude možnost řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.
(2) Seznam veřejně prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit je
uveden v příloze B této vyhlášky, územní rozsah ploch ve výkrese číslo 9 územního plánu
VEŘEJNĚ
PROSPĚŠNÉ STAVBY A
ASANAČNÍ ÚPRAVY a ve výkresech č. 9 jednotlivých
lokalit změny
č. 1 územního plánu.
Článek 10
Územní
systém ekologické stability
(1) Územní plán v řešeném území vymezuje plochy pro veřejně prospěšná opatření na ochranu
životního prostředí:
a) upřesňuje nadregionální a regionální ÚSES
c) vymezuje plán lokálního ÚSES
(2) Plochy ÚSES jsou nezastavitelné s výjimkou křížení s liniovými stavbami. ÚSES je vymezen ve
výkrese číslo 8 OBRAZ MĚSTA A KRAJINY, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 11
Následná dokumentace
(1)
Zástavba na veškerých
návrhových plochách může
být, povolena na
základě podrobnější
dokumentace – regulačního
plánu nebo územně
plánovacího podkladu. Výjimečně
může být
zástavba na návrhových
plochách řešena přímo
územním rozhodnutím a to v případech,
kdy jsou podmínky umístění zástavby jednoznačné.
(2) Druh
a obsah podrobnější
dokumentace, na základě
záměru investora, určí
podle charakteru
a velikosti návrhové
plochy pořizovatel.
Článek 12
Soutěže
(1) Výstavba v územích utvářejících,
doplňujících nebo pozměňujících charakter obrazu města, bude v
konkrétních lokalitách řešena urbanistickými nebo architektonickými
soutěžemi, včetně ideových.
Nutnost, druh, obsah a rozsah soutěže určí na návrh pořizovatele
zastupitelstvo města.
(2)
Architektonické soutěže
týkající se výstavby
budou vypisovány zejména
na území Městské
památkové rezervace.
Vypisovatelem soutěže je zásadně investor stavby.
(3)
Jako dokumentace
při stavebním řízení pro umisťování nových budov v Městské památkové
rezervaci ( v
lokalitách pro které
bude požadována soutěž )
mohou být přijímány
pouze
Dokumentace zpracované na základě nejlepšího
návrhu vzešlého ze soutěže. Stavební
úřad přitom
bude vycházet z vyjádření pořizovatele územního
plánu, potvrzujícího, že se jedná
o řešení
vybrané v soutěži.
Článek 13
Změny územního plánu
Nastanou-li v území řešeném územním plánem a změnou č. 1 územního plánu
podstatné změny podmínek, za kterých byly územní plán a změna č.1 územního
plánu schváleny, rozhodne Zastupitelstvo města, zda bude pořízena další změna
územního plánu. Změnu pořídí pořizovatel ve smyslu § 30 a § 31 Stavebního
zákona a § 17 vyhl. Č.135/2001 Sb. Řádně projednanou
změnu územního plánu schválí Zastupitelstvo města a vydá dodatek k této
vyhlášce.
Článek 14
Lhůty aktualizace územního plánu
Aktualizace územního plánu spočívající
v posouzení přijatých změn územního plánu ve vztahu k základní
koncepci jeho řešení a celkové přehlednosti schválené dokumentace bude
provedena v roce 2006 a dále bude prováděna v intervalu čtyř let.
Článek 15
Uložení
dokumentace
Schválená dokumentace územního plánu a změny č.1 územního plánu je uložena u Městského úřadu Kutná Hora, Stavebního úřadu, u pořizovatele územního plánu a u nadřízeného orgánu územního plánování, kterým je Krajský úřad Středočeského kraje v Praze, odbor územního a stavebního řízení.
Článek 16
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se obecně závazná vyhlášku
č. 10/2001 o závazné části Územního plánu města Kutná Hora a obecně závazná
vyhláška č. 6/2004, kterou se mění a doplňuje obecně závazná vyhláška Města
Kutná Hora č. 10/2001 o závazných částech Územního plánu města Kutná Hora.
Článek 17
Účinnost
vyhlášky
Tato
obecně závazná vyhláška nabývá účinnost dnem 1.1.2006
místostarosta města starosta města místostarosta
města
K obecně závazné vyhlášce č. 7 o závazné části územního plánu města
1. Účel
regulativů:
Cílem regulativů je definovat obecné základní požadavky na utváření fungujícího osídlení s esteticky kvalitním řešením, dopravní a technickou infrastrukturu a požadavky na utváření ekologicky stabilní, účelně uspořádané a esteticky hodnotné krajiny a osídlení, za účelem vytváření kvalitního trvale udržitelného rozvoje umělého a přírodního prostředí. Regulativy obsahují základní pravidla, která omezují, vylučují popřípadě podmiňují funkční využití území, umisťování staveb nebo opatření v území a stanoví zásady pro jeho uspořádání.
2.
Urbanistická koncepce
Město Kutná Hora bude rozvíjeno jako spojité
osídlení na území místních částí Kutná Hora – Vnitřní Město, Hlouška, Karlov, Sedlec, Šipší, Vrchlice a Žižkov.
Místní
části Kaňk, Malín, Neškaredice, Perštejnec a Poličany se budou rozvíjet jako samostatná sídla. Pro
koncepci platí tato závazná rozhodnutí:
● Funkční
uspořádání – vymezení zastavitelného území města – musí
respektovat výjimečnou,
historicky vzniklou kvalitu města, městskou památkovou rezervaci (historické jádro) a její panoráma, historicky cenné prostory v Sedlci a Malíně včetně důležitých pohledů a průhledů na historické dominanty těchto prostorů
● zachovat harmonii
prostředí, respektovat vymezené nezastavitelné plochy, ve volné krajině
nepovolovat nové stavby ani
zásadní rozšíření stávajících samot
● rozvoj polyfunkčních zón s převahou
bydlení realizovat
v transformačních zónách při ulicích
Opletalova, Benešova,
Lučanská a Puškinská, bydlení ve
formě bytových domů směrovat do severní
části města (Hlouška,
Šipší,
Horní Žižkov), realizovat v souladu s trasou
severní obslužné komunikace, navrženou hranici zastavitelného území
považovat za limitní
● rozvoj
bydlení ve formě
rodinných domů rozvíjet
i na plochách v místních částech Kaňk,
Karlov a
Vrchlice. Z důvodu
zachování sídelní struktury
posilovat funkci bydlení
i v okrajových místních částech – Malíně,
Neškaredicích, Perštejnci a
Poličanech
● podnikatelské aktivity rozvíjet
především ve výrobních zónách Karlov a Sedlec
a komerčních
zónách
v prostorech navazujících na nadřazené dopravní tepny
● pro
regeneraci duševních a
fyzických sil obyvatel,
ale i návštěvníků, zajistit
dostatečnou
turistickou infrastrukturu (údolí
Vrchlice a Bylanky, Macháčkův háj, Kaňk), rozvíjet rekreační prostory Na Klimešce
a v Karlově a areál zdraví na Královské haldě
● vytvářet
předpoklady pro upřednostnění prostoru
centra pro pěší
provoz, rozvíjet síť
cyklistických
tras
● zlepšit
životní prostředí města
rozšířením centrálního zásobování
teplem, vytěsňováním
vytápění pevnými
palivy plynofikací a omezením negativních dopadů dopravy
● spojením
koncepce územního systému
ekologické stability a
prostorového dotváření krajiny
dořešit přechod
jednotlivých sídel do krajiny
● zajistit
dobrou obsluhu celého
území inženýrskými sítěmi a dopravou, včetně
odstavných
stání pro motorová vozidla, nadřazenou
technickou infrastrukturu
postupně soustřeďovat do koridorů,
aby docházelo k co nejmenšímu omezování rozvoje města
● vytvářet
územně-technické předpoklady pro
výhledový rozvoj města do
prostoru Královské
haldy
3. Regulativy uspořádání
území sídel:
Územní rozsah je vymezen
v grafické části dokumentace – ve výkresech č.1 – návrh využití území
sídla a krajiny a č. 8 – obraz města a krajiny, ÚSES
Z hlediska ochrany obrazu města a krajiny respektovat
vymezené prostory:
● prostory určující obraz města a krajiny:
-
Kaňk, Sukov, Kuklík
-
Vrchlice – Bylanka – Roviny
Obvyklé a přípustné je využití
území s ohledem na přírodní charakter. Převažují lesní porosty
s přírodním charakterem navazující na zastavěné území sídel
Podmínečně přípustné je na těchto
plochách umístění zařízení, která budou plnit pouze doplňkovou službu (zařízení
a stavby zvýrazňující kulturně historickou hodnotu místa).
Nepřípustné jsou veškeré
činnosti, děje a zařízení, které narušují přírodní charakter území,
nerespektují kulturně historickou paměť místa, případně snižují podíl vzrostlé
zeleně, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně:
-
nelze změnit charakter přírodních horizontů sídel (nesmí se
trvale odlesnit, vykácet vzrostlá zeleň)
-
neumisťovat žádné stavby na přírodní dominanty – výrazné
vrcholy zalesněných hřbetů, obnova původních nebo podmíněná výstavba nových
rozhleden příp. sakrálních staveb je možná
-
nepřipustit
ekonomické využití nad
přípustnou míru –
nezmenšovat rozsah lesních ploch
a ploch zeleně
● prostory doplňující obraz města a
krajiny:
-
severovýchodní svah Kuklíku (Grejfská
štola)
-
lesní porosty severozápadně od Kaňku
-
Turkaňk – Velká stráň
-
Sady Na vrších (mezi silnicí Sedlec – Kaňk
a zalesněným vrchem Kaňk)
-
Sv. Trojice
-
údolí Křenovky
Obvyklé a přípustné je využívání
území s ohledem na přírodní a polopřírodní
charakter. Převažují lesní i nelesní porosty s přírodním charakterem
navazující i na zastavěné území sídel
Podmínečně přípustné je na těchto plochách umístění
zařízení, která jsou nutná k zajištění přírodních nebo polopřírodních
funkcí, zachovající vysoký podíl zeleně.
Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení,
které narušují polopřírodní charakter území, snižují
podíl vzrostlé zeleně nebo takové důsledky vyvolávají druhotně
● prostory ostatní:
platí obecné
zásady ochrany sídel a krajiny:
▪ respektovat
vymezený hlavní přírodní horizont města a hlavní dominanty
▪
respektovat historické jádro
města a jeho
působení v dálkových
pohledech, včetně
historických
dominant
▪
respektovat historicky vzniklá centra jednotlivých sídel
▪ potlačit
dominanty negativní a rušivé v zástavbě sídel i v krajině
▪ při
výstavbě na navržených plochách
i při dostavbách ve stabilizovaném území respektovat
charakter a
strukturu prostoru stávající
zástavby, tj. hmotové
uspořádání, výšku zástavby a
tvary střech
▪
zástavba navrhovaná na vnějších
a pohledově exponovaných
okrajích zastavěného území
města a
samostatných sídel musí být situována tak, aby
do volného území byla orientovaná
nezastavěná část stavebního
pozemku.
▪
realizovat navrženou liniovou i plošnou izolační zeleň
▪
respektovat význačnou stávající a solitérní zeleň
▪ posilovat podíl
stromové zeleně v
sídlech, zejména v uličních prostorech
posilovat podíl
rozptýlené
zeleně v krajině
4. Regulativy pro
funkční využití území
města a sídel:
Je vyznačené v grafické části dokumentace – ve výkrese č. 1 – Návrh využití území sídla a krajiny (hlavní výkres) a vymezuje urbanistické využití ploch (účel využití plochy).
4.1. Plochy pro
smíšenou funkci centra
( C ) :
Smíšené centrální území je zvláštní případ obytného území s vysoce různorodou skladbou činností, dějů a zařízení místního, celoměstského a nadměstského dosahu, které je v rovnováze činností, dějů a zařízení obytných, převážně ve víceúčelových nájemních domech a činností, dějů a zařízení podnikatelských.
Přípustné činnosti: bydlení, obchodní zařízení odpovídající charakteru území, zařízení pro veřejné stravování, ubytování, zdravotnická, sociální, kulturní, školská, sportovní a církevní zařízení, administrativa, správa, bankovnictví, objekty nezbytného technického vybavení a odstavných ploch, parky a veřejná zeleň.
Podmíněně přípustné využití území zahrnuje, výrobní služby nenarušující soužití funkcí, výzkumné ústavy, zkušebny, obchodní zařízení ve vícepodlažním objektu odpovídající charakteru území současně se zajištěním parkování v objektu.
Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které nadměrně narušují obytné prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které překračují buď jednotlivě nebo v souhrnu přípustné hodnoty pro obytné prostředí.
Pro území městského centra je schválen územní plán centrální zóny, který bude aktualizován a doplněn v souladu se schváleným územním plánem Města Kutná Hora.
4.2.
Plochy pro
bydlení ( B ) :
Území obytná zahrnují činnosti, děje a
zařízení související bezprostředně s bydlením
Obvyklé a přípustné jsou plochy pro
bydlení, veřejnou i soukromou zeleň, nezbytné parkovací a odstavné plochy a
technické vybavení, integrované zařízení bydlení s občanským vybavením,
obchodní zařízení nenarušující charakter lokality bydlení, zařízení sociální
péče, stravovací zařízení, menší ubytovací zařízení, církevní a správní
zařízení.
Podmínečně přípustné jsou činnosti a
zařízení místní správy, výrobních a nevýrobních služeb a zařízení občanské
vybavenosti, nenarušujících životní prostředí a obytnou pohodu.
Nepřípustné jsou veškeré
činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí nebo takové důsledky
vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských,
které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro zónu bydlení.
4.3. Plochy
pro výrobní aktivity
( V )
Území výrobních aktivit je určeno
především k umisťování a uskutečňování výrobních činností průmyslových,
zemědělských, výrobních služeb a ostatních služeb s výrobní a průmyslovou
činností souvisejících včetně administrativy provozoven, a to převážně
v uzavřených areálech s minimální frekvencí styku s veřejností.
Obvyklé a přípustné využití území
zahrnuje zařízení výroby a výrobních služeb průmyslových, popřípadě
zemědělských, sklady a zařízení velkoobchodu, obvykle v uzavřených
areálech.
Podmínečně přípustné využití území
zahrnuje komerční aktivity, výzkumné ústavy, zábavní a veletržní zařízení,
výjimečně jsou přípustné byty pro osoby zajišťující dohled nebo majitele
provozovny.
Nepřípustné využití území
zahrnuje bydlení a obslužné činnosti, děje a zařízení s bydlením
bezprostředně souvisejícím.
4.4. Plochy
pro občanskou vybavenost
( O ) :
Území občanské vybavenosti zahrnuje činnosti, děje a zařízení poskytující některé vybrané služby obyvatelstvu, zejména služby zdravotnické, vzdělávací, kulturní, sociální péče a to obvykle v uzavřených areálech.
Obvyklé a přípustné využití území je pro zdravotnické
zařízení a areály, vzdělávací a kulturní zařízení a areály pro sociální péči,
poskytují služby městského a nadměstského dosahu,
obchodní zařízení odpovídající charakteru území současně se zajištěním
parkování a
stravovací zařízení se zajištěním parkování v objektu, či na plochách
vymezených u objektu.
Podmínečně přípustné je bydlení,
nezbytné technické vybavení, obchodní zařízení ve vícepodlažním objektu
odpovídajícímu charakteru území, současně se zajištěním parkování
v objektu, či na plochách vymezených u objektu.
Nepřípustné jsou veškeré
činnosti, děje a zařízení, které nadměrně narušují prostředí nebo takové
důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a
pěstitelských, které buď jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň
zátěže pro tuto zónu.
4.5.
Plochy pro
sport a rekreaci
( R ) :
Území pro sport a rekreaci jsou území
určená pro činnosti, děje a zařízení sloužící k uspokojování sportovních a
rekreačních potřeb občanů.
Obvyklé a přípustné jsou zařízení
pro sportovní zařízení, sloužící výlučně pro sportovní činnosti a rekreační
areály, jimiž se zejména rozumí areály přírodních koupališť apod.
Podmínečně přípustné je na těchto
plochách umístění zařízení, která budou plnit pouze doplňkovou službu ke
sportovnímu zařízení, např. zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací, popř, nezbytné technické vybavení včetně odstavných stání.
Nepřípustné jsou veškeré
činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí nebo takové důsledky
vyvolávají druhotně, včetně činností pěstitelských a chovatelských, které buď
jednotlivě nebo souhrnně překračují režim tohoto území.
4.6.
Plochy pro
komerční aktivity ( K )
Území
komerčních aktivit je určené především pro činnosti, děje a zařízení
podnikatelských subjektů, poskytujících služby obyvatelstvu, většinou
v otevřených areálech s vysokou frekvencí styku s veřejností
prostřednictvím individuální automobilové dopravy. U obchodních zařízení se
jedná o velkoprodejny
Dominantní využití území zahrnuje
velkoprodejny a nákupní centra, centra volného času.
Podmínečně přípustné jsou doplňkové služby,
kulturní, sportovní a ubytovací zařízení, administrativa, bankovnictví a
čerpací stanice pohonných hmot.
Nepřípustné jsou činnosti a
zařízení vyžadující zvláštní ochranu před zátěží prostředí, popřípadě děje,
činnosti a zařízení ohrožující prostředí hlukem, znečištěním ovzduší, vibracemi
a organoleptickým zápachem.
4.7
Plochy pro
speciální vybavenost ( S ) :
ˇUzemí pro speciální vybavenost jsou
území určená pro zařízení, činnosti a děje speciálního charakteru – např.
výstavní plochy, zoologické zahrady, výzkumné ústavy, dále plochy pro armádu,
hasiče, policii apod.
Podmínečně přípustné jsou doplňkové
služby, popř. bydlení sloužící k ostraze nebo pro majitele zařízení.
Nepřípustné jsou děje,
činnosti a zařízení s negativním vlivem na pohodu prostředí.
4.7.
Plochy pro
veřejná prostranství a
zeleň ( Z )
Plochy veřejných prostranství a zeleně jsou území z jejichž užívání nelze nikoho vyloučit, které musí být přípustny veřejnosti bez omezení. Kromě ploch veřejné zeleně, které plní funkci nejen rekreační, ale popřípadě i kultovní (hřbitovy), jsou tvořeny plochami ulic a náměstí.
Obvyklé a přípustné využití území
zahrnuje plochy veřejného prostranství pro uložení inženýrských sítí a pohyb
obyvatel a plochy veřejné zeleně pro rekreaci obyvatel, popř. kultovní funkci.
Podmínečně přípustná je výstavba
nezbytné technické vybavenosti, drobných staveb, vodních prvků, zpevněných
ploch.
Nepřípustné jsou činnosti,
děje a zařízení, které narušují kvalitu prostředí nebo takové důsledky
vyvolávají druhotně a rovněž jakákoliv výstavba, kromě výše uvedených případů.
4.8. Plochy pro individuální
rekreaci ( I ) :
Území pro individuální rekreaci jsou určená pro činnosti, děje a zařízení rekreační a doplňkově produkční.
Obvyklé a přípustné jsou zařízení
sloužící individuální rekreaci – zahrádky bez výstavby nových nadzemních
objektů.
Podmínečně přípustná je v zahrádkářských a chatových
osadách výstavba (dostavba) objektů individuální rekreace, oplocení a drobné stavby,
které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní.
Nepřípustné jsou veškeré
činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí nebo takové důsledky
vyvolávají druhotně. Nepřípustná je i výstavba objektů pro trvalé bydlení.
Plochy
pro individuální rekreaci mohou být uvnitř i vně současně zastavěného území dle
§139a, odst. (2) zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4.9.
Vodní plochy
a toky ( N ) :
Zahrnují plochy vod tekoucích a
stojatých se zřetelnou a přípustnou vodní hladinou se zvláštním estetickým
významem pro utváření krajinného rázu území.
Obvyklé a přípustné jsou činnosti,
děje a zařízení související pro chov ryb a vodní drůbeže s tím, že budou
minimalizovány negativní dopady do vodního režimu (čistoty vod).
Nepřípustné jsou činnosti, děje a zařízení, které
narušují koloběh vody v přírodě a negativně ovlivňují kvalitu a čistotu
vody a vodního režimu, nepřípustná je výstavba objektů v těsné blízkosti
břehů.
Musí být zachován manipulační přístup
k břehům. Vodní plochy a toky mohou být uvnitř i vně současně zastavěného
území dle § 139a odst. (2) zákona číslo. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších
předpisů.
Vyznačené v grafické části dokumentace ve výkrese č.1 – Návrh využití území sídla a krajiny (hlavní výkres), které vymezuje urbanistické využití ploch (účel využití plochy).
4.10.Plochy krajinné zóny
produkční ( P ) :
Plochy s přírodními a terénními
podmínkami pro zemědělskou produkci s velkovýrobní technologií a lesní
výrobu, u které není produkční funkce limitována jinými funkcemi.
Obvyklé a přípustné jsou činnosti a
zařízení, které souvisí se zemědělskou velkovýrobou a lesní produkcí. U
zemědělského půdního fondu je přípustná změna kultury pokud nedojde ke změně
krajinného rázu.
Výjimečně přípustná je výstavba u
zemědělské zóny objektů zemědělské prvovýroby, u lesní výroby pro lesní výrobu,
ochranu přírody, technickou a dopravní infrastrukturu, těžbu lokálního významu
lokálního významu s následnou rekultivací, pokud nedojde ke změně
krajinného rázu.
Nepřípustné jsou činnosti a
výstavba nových objektů, popř. rozšiřování stávajících, pokud to není navrženo
tímto územním plánem.
4.12, Plochy
krajinné zóny přírodní ( E, L ) :
Plochy tvořené ekologickou kostrou území
s dominantní funkcí ochrany přírody.
Přípustné v tomto
území jsou činnosti, které slouží k zachování vysoké biodiverzity
území, k zachování ekologické stability území.
Výjimečně přípustné je alternativní
zemědělství.
Nepřípustné jsou činnosti,
zařízení a výstavba, které zmenšují jejich plochu, nepřípustné je zvyšování a
rozšiřování kapacit stávajících zařízení a nová výstavba.
Limity
využití území :
● / ses – území, které je zařazeno do územního
systému ekologické stability jako biokoridor
lokálního, regionálního nebo nadregionálního významu
● / ip – interakční
prvek - plocha liniového charakteru s polyfunkční funkcí - mez
s protierozní
funkcí, zelený horizont
v agrární krajině, ozelenění cesty, břehové porosty, drobné vodní toky
4.13.
Plochy krajinné
zóny smíšené
Plochy s polyfunkčním využitím, jednotlivé funkce jsou ve vzájemně rovnocenném postavení, přírodní ekosystémy jsou využívány kompromisně, což limituje intenzivní formy produkčních a komerčních činností (nevyužité ruderální plochy, nestabilní náletové porosty).
Obvyklé a přípustné jsou činnosti a
zařízení, které jsou v rovnocenném postavení s přírodními ekosysystémy.
Nepřípustné jsou stavby,
činnosti, zařízení, inženýrské a zemědělské stavby, které by byly ve volné
krajině (pokud nejsou navrženy v tomto územním plánu), které by narušily
krajinný ráz
Pro smíšenou funkci platí v podstatě
regulační podmínky jako pro přírodní zónu, ale nejsou s ohledem na plnění
i jiných funkcí striktně dodržovány v celém území, dochází ke
kompromisnímu využívání krajiny.
4.14. Plochy pro obsluhu
území - dopravu
a technickou infrastrukturu
Zvláštním případem jsou plochy pro obsluhu území sloužící pro umisťování zařízení technické infrastruktury a dopravní vybavenosti, jíž se rozumí plochy pro činnosti, děje a zařízení výlučně dopravní, v samostatných, většinou uzavřených areálech.
Obvyklé a přípustné jsou pouze činnosti, děje a zařízení
technické a dopravní povahy.
Funkční využití je
vyznačeno v grafické části dokumentace
ve výkresech č. 1 – Návrh využití území sídla a krajiny, číslo 2 – Dopravní řešení, číslo 3
– Zásobování vodou, číslo 4 – Odkanalizování, číslo 5 – Zásobování
plynem, číslo 6 – Zásobování el. Energií
a teplem, spoje.
Základní regulativy :
Doprava:
Vymezení dopravních koridorů – toto území je nezastavitelné, nesmí zde být realizovány ani dočasné stavby, pokud se zde nachází stávající objekty, není dovoleno jejich zhodnocení, běžnou údržbu je možno provádět. Zásah do území včetně regulativů je třeba upřesnit podrobnější dokumentací.
DCS – pro umisťování čerpacích stanic pohonných
hmot platí :
● přípustné jsou v plochách dopravních, výrobních a komerčních aktiv a
pro vlastní potřebu
provozovatele uvnitř uzavřeného
areálu.
● výjimečně
přípustné jsou v ostatních
stavebních plochách za předpokladu přímého napojení
na rychlostní, sběrné
a dopravně obslužné komunikace a
nebo jako integrované zařízení do
hromadných garáží nebo provozoven
obchodu, služeb a výroby
● nepřípustné jsou uvnitř
obytných zón, sportovních a rekreačních zařízení, v městském centru,
v zeleni a mimo
zastavitelné území (ve volné krajině)
● nově navrhované garáže budou pouze v objektech s jednotným
provedením jednotlivých
garáží
● přípustné jsou parkovací stání, odstavná stání a garáže osobních vozidel ve všech stavebních
plochách, pokud není podrobnější
územně plánovací dokumentací stanoveno jinak
●
přípustné jsou parkovací
stání, odstavná stání a garáže osobních
vozidel v obytných zónách,
stejně tak i ve sportovních a
rekreačních plochách pouze pro
potřebu vyvolanou přípustným
využitím území
● nepřípustné jsou parkovací stání, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy
a pro přívěsy těchto nákladních vozidel v plochách pro bydlení a plochách smíšené funkce
centra (městském centru).
DS – pro zařízení dopravních služeb (pro odstavení a údržbu motorových vozidel ) platí :
● musí být umístěny nejméně 500 m od okraje obytné zóny
● musí respektovat limity hygienických předpisů
Technická vybavenost :
Zařízení pro technickou vybavenost lze umístit kromě ploch pro technickou vybavenost ve všech ostatních plochách, ve kterých se stavby tohoto druhu připouštějí a slouží pro bezprostřední obsluhu území, aniž by narušovaly jeho prostředí nad přípustnou míru.
Přípustné a obvyklé jsou činnosti, děje a zařízení technické povahy.
Nepřípustné jsou kapacitní zařízení v obytných zónách a smíšené funkci centra, v ostatních případech je nutno posoudit vhodnost zařízení z hlediska dopadů na obytné prostředí.
Vymezení koridorů pro liniové trasy – pozemní vedení: v trasách navržených koridorů není dovoleno povolovat žádné ani dočasné stavby a pozemky, po kterých jsou vedeny, musí zůstat veřejné: jednotlivé sítě v maximální míře slučovat s komunikacemi do obslužných koridorů, jejich zásah do území je třeba upřesnit podrobnější dokumentací.
Vymezení koridorů pro liniové
trasy – venkovní vedení: v trasách navržených koridorů, není dovoleno
povolovat žádné ani dočasné stavby, musí být zajištěn maximálně volný přístup
k těmto vedením, jejich zásah do území je třeba upřesnit podrobnější dokumentací.
Navržené
trasy inženýrských sítí jsou závazné, rozvody v navržených plochách budou
upřesněny v podrobnější dokumentaci v souvislosti
s urbanistickým řešením.
Vymezení
ploch pro navržená technická zařízení je limitujícím faktorem pro využití
navržených ploch, jejich zásah do území je třeba upřesnit podrobnější
dokumentaci.
5. Limity
využití – ochranné režimy :
5.1.
Ochrana
památek a kulturních hodnot :
●
respektovat všechny objekty zapsané ve státním seznamu nemovitých
kulturních hodnot
●
respektovat podmínky ochrany
Městské památkové rezervace
Kutná Hora a
ochranného
pásma Městské památkové rezervace
Kutná Hora
●
respektovat podmínky výstavby v archeologických lokalitách
5.2.
Ochrana přírody :
●
respektovat významné krajinné
prvky (registrované i
navržené k registraci) a
památkové
stromy (vyhlášené i navržené
k vyhlášení)
●
respektovat stávající i navržené maloplošné
lokality zvláště chráněných území
5.3. Ochrana přírodních
zdrojů :
●
respektovat ochranu zdrojů pitné vody
●
respektovat ochranu nerostných surovin
5.4.
Ochranná a bezpečnostní
pásma :
●
respektovat ochranná a bezpečnostní pásma zařízení dopravy a technické
vybavenosti dané
legislativními předpisy
●
v ochranném pásmu anody nepoužívat materiály z kovu
●
respektovat vyhlášená pásma hygienické ochrany
●
respektovat podmínky výstavby na poddolovaných územích
●
respektovat podmínky výstavby na kontaminovaných zemědělských půdách
5.5. Ochrana proti
povodním a přívalovým vodám :
●
provést úpravy dolního toku Bylanky (občasná vybřežení)
●
podél toků ponechat manipulační pruh v min. šířce 6 m
● do 15 m od břehu neumisťovat trvalé stavby
5.6. Ochrana před
přívalovými vodami z extravilánu
:
●
respektovat navržená technická řešení –
záchytné příkopy, nádrže,
další zásahy do
území
nesmí znemožnit princip navržených opatření
●
respektovat zonaci hospodaření na zemědělské
půdě snižující vodní erozi – odtokové poměry
5.7. Stavební
uzávěra
●
územním rozhodnutím vyhlásit navržené stavební uzávěry
6. Územní
systém ekologické stability :
Plochy
územního systému ekologické stability (dále ÚSES) vytváří síť ekologicky
významných segmentů krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních
a prostorových kritérií a svým vzájemným kladným vlivem působí na uchování a
zvýšení ekologické stability. ÚSES je vymezen ve výkrese č. 8 – OBRAZ MĚSTA
A KRAJINY, ÚSES
Plochy
ÚSES lze využít pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo
k ohrožení nebo oslabení jejich ekostabilizačních
funkcí :
●
závazně je vymezen systém ekologické stability, který vytváří břemeno na
pozemky
●
cílem je vytvořit přirozený vegetační kryt odpovídající stanovištním
podmínkám dané lokality
Nepřípustné jsou
činnosti a děje, které by vedly ke změně kultur, intenzivnímu hospodaření
na těchto plochách, umisťování staveb
(kromě liniových staveb), těžbě nerostů.
Základní regulativy :
●
u skladebných částí ÚSES vymezených jako typ „přírodní“ (viz. tabulka
v textové části
územního plánu) při výstavbě
zásadně dodržovat druhovou skladbu dle cílového společenstva,
jednoznačně podporovat přirozenou
obnovu porostů
●
u
antropogenních
a urbánních skladebných
částí ÚSES je
přípustná alternativní druhová
skladba, parková úprava, užitkové
dřeviny
●
pro výsadbu používat druhy z místních zdrojů (geograficky původní
zdroje)
7. Péče
o životní prostředí :
7.1
Ochrana ovzduší :
●
Řešením dopravy maximálně
přispět ke snížení
koncentrací znečišťujících látek
v nyní
nejvíce postižených místech a
výrazně nezvýšit toto zatížení na ostatním území
●
Vytvořením podmínek pro
využívání systému centrálního
zásobování teplem zabránit
dalšímu zvyšování
koncentrace oxidů dusíku,
v lokalitách s rizikem zvýšeného
znečištění
ovzduší nezřizovat žádné další
střední a velké zdroje znečištění
●
Podpořit plynofikaci
v lokalitách dosud neplynofikovaných,
což omezí produkci tuhých látek
a SO 2 do ovzduší a
v malých izolovaných lokalitách a samotách vytvořit podmínky pro
uplatnění alternativních zdrojů
energie
●
Snížit zátěž na ovzduší
snižováním spotřeby paliv (zlepšením tepelně technických
vlastností
objektů).
7.2.
Ochrana čistoty
vody :
● Dodržovat
přípustné limity znečištění při vypouštění odpadních vod do toků
● Zabránit
povrchovému znečištění – splachům ze zemědělské půdy a dvorů výrobních
a podnikatelských
aktivit
● Eliminovat vody odváděné dešťovou
kanalizací.
7.3. Ochrana
proti hluku :
●
Hluk z dopravy je nutno
eliminovat jednak umístěním hlavní
dopravní zátěže mimo obytná
území, jednak technickými opatřeními.
● Zohlednit
navržená hluková pásma
7.4.
Likvidace odpadů :
●
Zřídit lokální sběrné dvory (event. Sběrná
hnízda) pro nebezpečný odpad :
7.5.
Ochrana genofondu :
●
Bude zaručena především realizací územního systému
ekologické stability a regulací intenzity
využívání přírodních zdrojů – půdy
(viz zonace v krajinné produkční zóně)
●
Zemědělské půdy zatížené rizikovými prvky v půdě postupně převést
na pěstování technických
plodin, nebo zalesnit.
K obecně závazné vyhlášce č. 7 o závazné části územního plánu města
1.
Veřejně prospěšné stavby a plochy pro veřejně prospěšné stavby
Územní rozsah veřejně prospěšných staveb a ploch pro veřejně prospěšné stavby je vymezen ve výkrese č. 9. – VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A ASANAČNÍ ÚPRAVY
veřejně prospěšné stavby identifikace městská část číslo
PLOCHY PRO
SPORT A REKREACI
S 5 plocha pro rozšíření spor. hřiště Jana Palacha Šipší 125
S 9 plocha pro školní hřiště ul.
Kvapilova Žižkov 252
S 10 plocha pro školní hřiště (gymnásium) Dol. Žižkov Žižkov 255
S 21 školní hřiště Kamenná
stezka Hlouška 322
PLOCHY PRO
DOPRAVU V KLIDU
P 2 plocha pro parkoviště Městské
sady Histor. Jádro 167
P 6 plocha pro parkoviště nad
Spartou Šipší 128
P 7
plocha pro parkoviště pro
Polikliniku ul.
Kouřimská Žižkov 245
P 9 plocha pro parkoviště pro sport. areál U Lazara Karlov 149
PLOCHY PRO
ZAŘÍZENÍ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
T 2 plocha pro vodojem Na
Klimešce Karlov 163
T 3 plocha pro rozšíření ČOV za
ČOV Karlov 319
T 4 plocha pro rozvodnu při
ul. Čáslavská Karlov 312
T 6 plocha pro čerpací stanici kanalizace Malín 27
T 7 plocha pro ČOV Perštejnec 297
T 8 plocha pro ČOV Neškaredice 303
T 9 plocha pro regulační stanici plynu Neškaredice -
T 11 plocha pro čerpací stanici kanalizace Kaňk 323
T
12 plocha pro čerpací stanici
kanalizace Malín -
T
13 plocha pro čerpací stanici
kanalizace Malín 411
DOPRAVA
D 2 úprava křižovatky Karlov
D 3 - 5 propojení potoční
D 6 obslužná komunikace K Bělidlu
D
27 propojení Benešova – Waldhauserova
D
28 obslužná komunikace autobusové
nádraží
D
30 úprava křižovatky Lorecká
D
31 pěší propojení Kaňk
D
33 přeložka Lorecká
D
34 úprava křižovatky Benešova
D
36 propojení Liliova
– Růžová
D
41 pěší propojení Kouřimská
D
43 propojení Zelená Hora
D
52 obslužná komunikace ČKD
D
53 přeložka III/333 16
D
59 úprava křižovatky Masarykova –
Hrnčířská
D
60 pěší propojení Šipší
D
81 pěší propojení žst.
D
85 – 86 obslužné komunikace Malín
D
93 – 95 obslužné komunikace Poličany
D
102 obslužná komunikace Neškaredice
D 1.01 dopravně obslužný
koridor pro lokalitu 1.01
D 1.04 obslužná
komunikace pro lokalitu 1.04
D 1.05 dopravně obslužný
koridor pro lokalitu 1.05
ZÁSOBOVÁNÍ VODOU
V 18 vodovod pro lokaliti
157 ( u ČKD )
V 19
vodojem Karlov
V 20 vodovodní přivaděč úpravna vody – Karlov
V 22 vodovod pro Perštejnec
V 23 vodovod pro lokality 273, 275 – 278
(Vrchlice – jih)
V 24 vodovod pro lokalitu 267 – Vrchlice
V 25 vodovod pro lokalitu 262
V 32 vodovod Neškaredice
včetně navržených lokalit
V 36 přeložka přivaděče pro ČKD (Sedlec)
V 38 vodovod pro lokalitu bydlení a občanské
vybavenosti Karlov – Na Klimešce
ODKANALIZOVÁNÍ
K 1 odkanalizování Kaňku včetně navržených
lokalit a objektů
K 7 odkanalizování Malína
včetně navržených lokalit
K 12 odkanalizování lokality 157 ( u ČKD )
K 14 odkanalizování Perštejnec
K 15
odkanalizování Neškaredic
K 16
odkanalizování Poličan
K 17 odkanalizování Vrchlice
K 18 odkanalizování „Dolní“ Žižkov
K 19 odkanalizování lokalit 253, 254 (Žižkov
– Vojtěšská)
K 29 odkanalizování ul. Pobřežní (u
koupaliště)
K 32 propojení stoky R – sedlec + oddělovací
komora
2. Plochy pro asanační úpravy
územní rozsah ploch asanačních úprav je vymezen ve výkrese č. 1 – NÁVRH VYUŽITÍ ÚZEMÍ SÍDEL A KRAJINY A VÝKRESE č. 9 – VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A ASANAČNÍ ÚPRAVY
Na vymezené plochy bude na návrh pořizovatele vyhlášena stavebním úřadem stavební uzávěra, jejíž platnost bude omezena do doby schválení regulačního plánu pro příslušný prostor.
PLOCHY ASANAČNÍCH ÚPRAV
A 3 plocha
provozovny Ježek a Šváb (část) ul.
Čáslavská
bývalý
cukrovar a okolí ul.
Potoční Karlov 148
A 4 Plocha areálu ČSAD ul.
Čáslavská Karlov 165
A 6 plocha řadových garáží Karlov 113
A 8 plocha bývalého areálu vojenských ul. Nádražní Hlouška 114
staveb
A 9 plocha řadových garáží ul.
Želivského Hlouška 113,130
A
10 plocha areálu autoškoly ul.
Lorecká Hlouška 141
A
12 plocha bývalého areálu „Lidka“ a
okolí ul.
Benešova Hlouška 123
A
13 plocha u křižovatky ul.
Benešova
Ul.
Lučanská Šipší 121
A
17 plocha bývalého Schwarzenbergského dvora Sedlec
9
A
18 Sedlec 9
Veřejně prospěšný charakter staveb, ploch pro veřejně prospěšné stavby a asanační úpravy je prokazován v řízení o stavební uzávěře.